Návrat do 1. století, k původnímu vyznání víry, to jest vyznání víry apoštolské


apostles%20creeda.jpg"Věřím v Boha všemohoucí, stvořitele nebe a země,
a v Ježíše Krista, Syna Jeho jediného, Pána našeho,
ktery se zrodil z Ducha svatého a z Marie panny, za Ponského Piláta, byl ukřižován a pohřben, sestoupil do pekla, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil do nebe, sedí po pravici Otce a odtud přijde soudit živé i mrtvé.
Věřím v Ducha svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuště ní hříchů, vzkříšení těla a život věčný"

Vyznání víry je prohlášení principů nebo víry. V době ranného křesanství, mladá církev vydala toto jasné prohlášení, které vystihuje základní víru, původní vyznání, které zachovalo základ apoštolské víry a jako takové je uznáváno za velice důležitý dokument. Po tomto vyznání víry, následovalo několik dalších vyznání a na těchto je vidět, jak původní vyznání víry bylo církví vědom měněno. Apoštol Pavel předpovídal, ñe k tomu dojde:

"Nebo přijde doba, kdy lidé nesnesou zdravé učení, a podle svých choutek si seženou učitele, kteří by vyhovli jejich přáním. Odvrátí sluch od pravdy a přikloní se k bájím" 2.Timoteovi 4v3

Nyní se podíváme na jednotlivá prohlášení.

"Věřím v Boha Otce, všemohoucího stvořitele nebe i země"
Toto nám říká, že apoštolové a začínající církev, věřili v div stvoření, popsaný v počtečních kapitolách Mojžíšových. Víra ve stvoření je absolutním základem křest'anské víry. Vypustíme-li stvoření, ztrácíme důvod bytí pro vše, co vidíme kolem sebe. Vypustíme-li stvoření, potom také neuznáváme Stvořitele, kter má kontrolu a řídí vše, co vytvořil.

Pán Ježíš věřil ve stvoření a my těžko můžeme říci, že jsme jeho následovníci, když nevěříme jeho učení: "Od počátku stvoření, Bůh učinil člověka jako muže a ženu, proto opustí muž svého otce i matku a připojí se k své manželce" Marek 10v6-7. Pán Ježíš jasně prohlásil: "Bůh učinil člověka" a pokračuje, že tato skutečnost musí ovlivnit, jakým způsobem žijeme. A znovu "S těmi dny přijde takové soužení, jaké nebylo od počátku Božího stvoření až do dneška a nikdy nebude" Marek 13v19.

My veřím, že Bůh stvoÍil vše a že tak činil ze zcela určitého důvodu - že "Celá země bude naplněna Hospodinovou slávou" (4.Mojžíšova 14v21, Abakuk 2v14). Věříme, že Bůh je jedna nejvyššíbytost, "Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný. Budeš milovat Hospodina svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou cvou silou" Mojžíšova 6v4 a verš a Nového zákona "Je totiž jeden Bůh a jeden prostčedník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš..." 1.Timoteovi 2v5.

Přestože Bůh, je tak všemocný, věříme, že opravdoví následovníci Ježíše mají privilegium, aby se mohli modlit k Bohu a říci mu "Otče nás" (Matouš 6v9) - "A nikomu na zemi nedávejte jméno "Otec", jediný je váš Otec, ten nebeský" Matouš 23v9.

"a v Ježíše Krista, Syna Jeho jediného, Pána našeho"
Jméno Ježíš znamená spasitel. Anděl, který se zjevil ve snu Josefovi, řekl, aby dítě, které se Marii narodí pojmenoval Ježíš a řekl mu proč. "..nebot' on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů" Matouš 1v21. To ale neznamená, ñe spasí všechno lidstvo, nýbrž pouze "jeho lid" a říká, že zachrání svůj lid "z jeho hříchů". Hřích je akt neposlušnosti Božích příkazů.

Kristus je titul a znamená "Pomazaný Páně" Mesiáš ve Starém zákoné. Když říkáme, že věříme v Ježíše Krista, říkáme vlastně, že Ježíš je Kristus nebo Mesiáš slíbený Izraeli - jak apoštol Petr řekl Židům: "At' tedy všechen Izrael s jsitotou ví, že toho Ježíše, kterého vy jste ukřižovali, učinil Bůh Pánem a Mesiášem" Skutky 2v36. Slovo "Pán" zde míní "svrchovanou autoritu". Tedy Petr říká, že Bůh udělil Ježiši všechnu moc (viz Židům 2v8). Když říkáme Ježíš je náš Pán, podřizujeme se jeho autoritě.

V jistém smyslu jsme všichni Boží děti, poněvadž Bůh stvořil všechno, ale slova v Janovi 3v18 mají velice specielní mínění - "Jednorozený Syn Boží" zdůraznují Ježišovu vyjímečnost.

"ktery se zrodil z Ducha svatého a z Marie panny"
Králi Davidovi, jednomu z největších králů Izraelských, bylo řečeno "...dám po tobě povstat tvému potomku, který vzejde z tvého lůna a upevním jeho království" a "Já mu budu Otcem a on mi bude Synem" 2.Samuelova 7v12-16. Mesiáš bude synem Davidovým a Synem Božím. Maria byla z rodu Davidova a tím i Ježíš. Proto můžeme říci "...Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida" Lukáš 1v32. V Izajášově proroctví čteme: "Proto vám dá znamení sám Panovník: Hle, dívka počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel" Izajáš 7v14. Toto proroctví se naplnilo narozením Pána Ježíše. Maria řekla andělovi: "Jak se to může stát, vždyt' neñiji s mužem?" Anděl ji odpověděl: "Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní, proto i tvě dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží" Lukáš 1v34.

Ježíš byl tedy narozen z panny Marie jako výsledek působení Boží moci neboli Ducha svatého.

Aby Ježíš mohl spasit jeho lidi z jejich hříchů, bylo nezbytné, aby byl člověk, tak jako ti, kteří něho věří. "Protože sourozence spoluje krev a tělo, i on se stal jedním z nich, aby svou smrtí zbavil moci toho, kdo smrtí vládne, totiž d'ábla..." Židům 2v14.

"za Pontia Piláta byl ukřižován a pohřben"
Je to popsáno v Lukáši kapitola 23. "Tu povstalo celé shromáždění a odvedli ho k Pilátovi. Vznesli proti němu žalobu: Podle našeho zijštění rozvrací tento člověk náš národ, brání odvádět císaři daně a prohlašuje se za Mesiáše (Krista) krále" - toto byla pouze poloviční pravda (viz Matouš 17v24-27). Nepopíral, že je král Židů - to ale nezajímalo Piláta poněvadž Ježíš si nepřisvojoval autoritu římského císaře Pilát řekl: "Já na tomto člověku žádnou vinu neshledávám". A chtěl ho propustit, ale dav byl proti tomu a tak se Pilát podvolil zástupu.

Zavedli ho na místo zvané Golgota, kde ho ukřižovali, Pilát nad něho dal nápis "Král Židů". Tu nastala po celé zemi tma ... chrámová opona se roztrhla vpůli. To nebylo obyčejné ukřiñování - římský setník a ostatní lidé nikdy neviděli něco podobného. Vojáci, aby byli jisti, že Ježíš je mrtev, mu probodli kopím bok a muž jménem Josef jej pochoval.

Nikdo z přítomných svědků, neměl pochybnosti, že Ježíš byl ukřižován, ñe zemřel a byl pohřben. Představení židů byli spokojeni, že Ježíš byl odstraněn.

"sestoupil do pekla, třetího dne vstal z mrtvých"
"Peklo" doslově znamená "zakryté místo" neboli hrob. Toto slovo bylo přeloženo jako slovo "hrob" (1.Kralovská 2v6,9), nebo jako slovo podsvětí, říše smrti, propasti podsvětí, brány pekel v Novém zákoně (Zjevení 1v18 - všimni si dodatek v Bibli, dole poznámka K-peklo).

Ženy, které přišly s Ježíšem Galileje, přišly ke hrobu, aby Ježíšovo tělo pomazaly vonnými mastmi: "Nalezly však kámen od hrobu odvalen. Vešly dovnitř, ale tělo Pána Ježíše nenašli" Lukáš 24v1-3. Dva andělé k nim takto hovořili: "Proč hledáte ñivého mezi mrtvými? Není zde, byl vzkříšen. Vzpomente si, jak vám řekl, kdyñ byl ještě v Galileji, že Syn člověka musí být vydán do rukou hříšných lidí, být ukřižován a třetího dne vstát" Lukáš 24v5-7.

Než odešel do nebe, po čtyřicet dní se zjevoval lidem"... ukázal se Petrovi (Kéfovi) potom Dvanácti. Poté se ukázal více neñ pěti stům bratří najednou..." 1.Korintskm 15v4-6. Bylo řečeno, že Ježíšovo zmrvýchvstání je jedním z nejlépe potvrzench faktů v historii.

Bylo to prorokováno ve Starém zákoně, Žalm 16v10, a potvrzeno v Novém zákoně "Ten však, kterého Bůh vzkřísil, se neobrátil v prach" Skutky 13v37.

"Vstoupil do nebe a sedí po pravici Otce"
Po vzkříšení jeho apoštolové doufali, že Ježíš vysvobodí Židy z područí Římanů, kteří okupovali jejich zemi v té době a obnoví království pro Izrael. Neuvědomili si, že evangelium musí být kázáno všem národům, než k tomu může dojít. Ježíš k nim mluvil o jejich úkolu. "Po těch slovech byl před jejich zraky vzat vzhůru a oblak jim ho zastřel" Skutky 1v9. Ježíš byl vzat do nebe! Ale zůstane trvale v nebi? Nezůstane. Andělé slíbili, že přijde zpět (verš 11). Nyní je v nebi, sedí po pravici Boží (Skutky 2v33), ale ne navždy.

Apoštol Petr ve Skutcích 2 verš 33, užívá slov Žalmu 110v1 "Řekl Pán Hospodin mému pánu: Usedni po mé pravici, dokud ti nepoložím nepřátele pod nohy" Tedy Ježíš nebude v nebi provždy ale "dokud...".

Žalm 110 Verš 2 "...Panuj uprostřed svých nepřátel" všimni si, bude panovat nikoliv z nebe, ale uprostřed nepřátel.

Verš 3 "Tvůj lid přijde dobrovolně v den, kdy pohotovost svoláš!" Ježíš se vrátí na zemi s velikou mocí a jeho lid bude poslušný.

Verš 5 "Panovník ti bude po pravici, rozdrtí v den svého hněvu nepřátelské krále". Pán Ježíš se nevrátí jako pokorn ý a slab, ale jako Kristus, král Židů a všech národů světa s mocí a autoritou. Toto nás vede do dalšího prohlášení.

"a odtud přijde, aby soudil živé i mrtvé"
Když jeho apoštolové sledovali, jak Ježíš byl vzat do nebe, viděli dva anděly, kteří jim řekli: "Muži z Galileje, co to stojíte a hledíte k nebi? Tento Ježíš, který byl od vás vzat do nebe, znovu přijde právě tak, jak jste ho viděli odcházet". Proč přijde zpět?

Aby "obnovil království pro Izrael" Skutky 1v6-7. Musíme si připomenout co řekl anděl Marii při Ježíšově narození "...Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. Na věky bude kralovat nad rodem Jákobovým (Izrael) a jeho království nebude konce" Lukáš 1v32-33. Návrat Židů do Izraele, v posledních letech, je známkou toho, že jeho návrat je velice blízko.

Vyznání víry apoštolů dále říká, že Ježíš bude soudit živé i mrtvé. Bible nám to potvrzuje: "Před Bohem a Kristem Ježíšem, který bude soudit živé i mrtvé, tě zapřísahám pro jeho příchod a jeho království!" 2.Timoteovi 4v1.

"Vždyt' se všichni musíme ukázat před soudným stolcem Kristovým, aby každý dostal odplatu za to, co činil ve svém život, at' dobré či zlé" 2.Korintským 5v10. Bible nám neříká, že všichni budou žít navždy, ale pouze ti, kteří se snañili zalíbit Bohu a být poslušni Božích příkazů.

"Věřím v Ducha svatého"
O Duchu svatém se hovoří přímo pouze dvakrát ve Starém zákoně (Žalm 51v13 a Izjaáš 63v10). Nový zákon ovšem potvrzuje, že Duch svatý působil i v době Starého zákona např. "BratÍi, muselo se splnit slovo Písma, kde Duch svatý už ústy Davidovými mluvil o Jidášovi..." Skutky 1v16. Víme, že Duch svatý je síla Boží, používaná pro uskutečnění Božího plánu pro svět. Byl dán prorokům Starého zákona, aby mohli tlumočit Boží poselství Jeho lidu.

Po odchodu Ježíšov, apoštolové byli naplněni Duchem svatým a byli schopni kázat evangelium cizími jazyky Skutky 2v1-4. Cizinci tak, byli schopni rozumět, co jim bylo kázáno. Apoštolové také byli schopni dělat zázraky, např. uzdravit chromého Skutky 3v1. Při všech těchto zázracích tento "dar" dokazoval Boží sílu a proto mnozí uvěřili, že Slovo, které kázali je od Boha Skutky 4v4.

Dary Ducha svatého byly dány apoštolům, aby se začínající církev mohla zdokonalit a rozšířit. Čteme, že jen apoštolové byli schopni předat dar Ducha svatého vkládáním rukou jiným a nikdo jiný nemohl předat dar Ducha (Skutky 8v12-23). Historické záznamy nám řikají, že dary zmizely z církve, když pomohly vykonat to, k čemu byly určeny.

"Věřím ve svatou církev obecnou a společenství svatých"
Vyznání víry bylo napsáno mnoho let před zrodem Římské katolické církve - ke které církvi tedy se toto vztahuje? Můžeme vysvětlit tato slova?

Svatý - znamená oddělený, náleñející nebo odevzdaný Bohu.
obecná - (katolická), universální, světová
církev - shromáždění lidí. V řeckém orginálu "církev" míní lidi všeobecně. A není tím rozhodně míněna budova - kostel (Skutky 19v32,39,41)

Jak apoštolové kázali dobrou zprávu (evangelium) o přicházejícím království Božím, tak rostlo shromáždění lidí po celém světě, těch, kteří byli povoláni Bohem. "...církvi Boží v Korintu, posvěceným v Kristu Ježíši, povolaným svatým, spolu ze všemi, kteří výzvají jméno našeho Pána Ježíše Krista..." 1.Korintským 1v2

Takže církev je shromáždění lidí, kteří jsou povoláni ke svatosti (Římanům 1v7). A co tedy je společenství svatých? Řecké slovo použité v Novém zákon znamená, "spoluúčast" nebo téz "podílení se" (Římanům 15v24, 2.Korintsým 9v13, 1.Jan 3v7). Tito Bohem pozvaní mají potřebu společenství s ostatními, stejného smýšlení z mnoha důvodů. Jedním z nejdůležit jších je pravidelné shromažd'ování při přijímání chleba a vína na upomínku oběti Pána Ježíše, která byla vykonána také pro né.

"Odpuštní hříchů"
Hřích je akt neposlušnosti vůči Bohu. Bez odpuštění našich hříchů, nemůžeme dosáhnout života po smrti, protože "mzdou hříchu je smrt" Římanům 6v23. V 9.kapitole Židům verš 23 čteme: "...bez prolití krve není odpuštění". Ve Starém zákon to mínilo krev zvířat, která byla obětována, ale "...krev býků a kozlů není s to hříchy odstranit" Židům 10v4. Tyto oběti směřovaly k dokonalé oběti Božího Syna "Kristus však přinesl za hříchy jedinou obět, navěky, a usedl po pravici Boží" Židům 10v12.

My můžeme dosáhnout odpuštění sktrze Ježíšovu obět', křtem. "Nevíte snad, že všichni, kteří jsme pokřtěni v Krista Ježíše, byli jsme pokřtěni v jeho smrt? Byli jsme tedy křtem spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom - jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých slavnou mocí svého Otce - i my vstoupili na cestu nového života" Římanům 6v3-4

Křest v Novém zákoně vždy následuje po dosažení víry v evangelium.

Musíme věřit, že potřebujeme odpuštění hříchů, že toto odpuštění může přijít pouze skrze Kristovu obět, že musíme zěmnit náš život a následovat Krista, pouze tehdy můžeme být pokřtěni úplným ponořením, do vody, na odpuštění hříchů.

"Veřím ve Vzkříšení těla"
Smrt je konec. Bůh řekl Adamovi: "Prach jsi a v prach se navrátís" 1.Mojž. 3v19. Bible hovoří někdy o smrti jako spánku. Hospodin řekl Mojžíšovi: "Hle, ty ulehneš ke svým otcům..." 5.Mojžíšova 31v16. Mojžíšovi bylo řečeno, že bude spát se "svými otci" s Abrahamem, Izákem a Jákobem...

Ve spánku jsme ve stavu bezvědomí, nevíme co se děje kolem nás, ztrácíme pojem času, ale z tohoto stavu se probouzíme. A tak mnozí budou vzkříšeni, spolu s Mojžíšem: "Mnozí z těch, kterí spí v prachu země, procitnou, jedni k životu věčnému, druzí k pohaně a věčné hrůze" Daniel 12v2. Stejně jako Ježíš, oni zemřeli, byli pochováni a vstanou znovu.

Pán Ježíš mluví o smrti také jako o pohém spánku na příkladu Lazara - Jan 11v13. Povšimněte si pevné víry Marty "Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den" Jan 11v24, Toto vzkříšení se uskuteční při Ježíšov návratu na zem "...ti, kdo zemřeli v Kristu, vstanou nejdříve, potom my živí, kteří se toho dočkáme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu..." 1.Tesalonickým 4v15-17.

Po vzkříšení mrtvých, bude soud. Ti, kteří budou milosrdenstvím Božím přijati, budou proměněni. "Pomíjitelné tělo, musí obléci nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost" 1.Korintským 15v53. "On promění tělo naší poníženosti v podobu těla své slávy silou, kterou je mocen všechno si podmanit" Filipsým 3v21.

"Věřím z život věčný"
Ježíš přijde zpět na zem a vytvoří Boží království, které bude navěky. Bude to království, kde všichni budou uznávat a dodržovat Boñí zákony - bude zcela jiný svět než známe dnes. Změna si vyžádá čas, ale při dokončení, smrt nebude existovat.

"Tu nastane konec, až Kristus zruší vládu všech mocností a sil a odezdá království Bohu a Otci. Musí totiž kralovat, dokud Bůh nepodmaní všechny nepřátele pod jeho nohy. Jako poslední nepřítel bude přemožena smrt" 1.Korintsýkm 15v24-26. Pán Ježíš zruší vládu všech mocností, které nechtějí poslouchat. Pán Ježíš bude vládnout z Jeruzaléma "Ze Sijónu vjde zákon, slovo Hospodinovo z Jeruzaléma. On bude soudit mnohé národy, ztrestá mocné pronárody, i ty nejvzdálenější" Micheáš 4v2-3. Důležitá zěmna nastane: "Pronárod nepozdvihne meč proti pronárodu, nebudou se již cvičit v boji".

Nemoc bude věc minulosti "Tehdy se rozevřou oči slepých a otevřou se uši hluchých. Tehdy kulhavý poskočí jako jelen a jazyk němého bude plesat" Izajáš 35v5-6.

PÍichází čas, kdy všechno zlo světa bude potlačeno, všechny škody, které lidé napáchali budou napraveny, a pÍijde doba, kdy všichni, kteří budou žít, budou ñít navždy.