Co je evangelium?


Jsme rádi, že sis našel čas, abys přemýšlel o biblických pravdách. Možná, že jsi trochu opatrný v otázkách náboženství anebo chodíš do kostela, vykonáváš všechny obřady a dodržuješ tradice. V celku s tebou souhlasíme. Bible učí, že Bůh bývá v srdcích mužů a žen, kteří poslouchají Jeho slova. Jediné obřady, které bychom měli následovat, jsou ovšem jen ty, které Bible sama výslovně uvádí a těch je opravdu velmi málo. Křest úplným ponořením ve vodě a lámání chleba každý týden na památku našeho Pána Ježíše jsou dva hlavní obřady.

Možná jsi člověk, který potřebuje Boha ve svém životě, ale nechce jít hlouběji. Tak tomu je u mnoha z nás, kteří rádi přečteme nějaký ten náboženský leták, zajdeme na přednášku o Bibli a rádi o ní diskutujeme. Je skvělé, že věříme, že Bůh je, protože On určitě existuje. Ale studiem Bible toho můžeme odhalit mnohem víc – můžeme Ho lépe poznat a stát se součástí Jeho věčného plánu. Tato kniha – Bible – byla napsána působením Ducha Svatého na její pisatele a rozhodně nejde jen o pouhá lidská slova, jako v kterékoliv jiné knize. Právě proto si Bible zaslouží, abychom ji studovali.

Možná vnímáš křesťanství jen jako „duchovní dobrodružství“, další zábavu na krátkou chvíli, další okouzlení, další zastávku na tvojí cestě, která i tak vede do hrobu. Život je příliš krátký, aby si zaujímal tak cynický postoj. Jednoho dne tě pochovají a jednoho dne se nad tebou uzavře ta hrozná konečnost smrti. Prosím, pro tvé vlastní dobro, věnuj několik minut ze svého života, aby ses zamyslel nad tím, co říká Bible.

Možná, že si myslíš, že už všechno znáš. Prohlédl sis Bibli a všemu rozumíš. Ale pokud jsi opravdu upřímný, musíš uznat, že ti něco chybí. Je tu pocit prázdnoty, strach z budoucnosti, nejistota o našem konečném osudu... Tyto pochybnosti jsou jako černá můra, která provází většinu mužů a žen až do hrobu. Tobě však říkáme: „Zkus to ještě jednou. Možná, že tvoje porozumění Bibli ovlivnila lidská vysvětlení. Vrať se k samotnému biblickému textu.“

Teď můžu položit otázku: Co je evangelium?

Prosím, otevři si Nový zákon, evangelium podle Matouše 1:1. Toto je začátek Matoušova pochopení evangelia. Čteme:

„Rodokmen Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahamova.“

Není to asi celkem to, co bychom čekali. Matouš tvrdí, že Ježíš je potomkem Davida a Abrahama. To je pro Matouše začátek evangelia. Pavel vše popsal podobným způsobem. Podívej se do listu Galatským 3:8:

„Písmo předvídalo, že Bůh ospravedlní pohany na základě víry; dopředu oznámilo Abrahamovi: V tobě budou požehnány všechny národy.“

Takže evangelium – radostná zvěst - je to, co Bůh zaslíbil Abrahamovi. Tak nám to říká i apoštol Pavel. Takže až pochopíme, co Bůh zaslíbil Abrahamovi, potom pochopíme, co je evangelium. Vraťme se tedy do Starého zákona a podívejme se, co Bůh Abrahamovi zaslíbil. Otevřeme první knihu Bible, knihu Genesis 17:8:

„A tobě a tvému potomstvu po tobě dám zemi, kde jsi hostem, celou kenaanskou zemi, do věčného vlastnictví. A budu jejich Bohem.“

Abrahamovi bylo řečeno, že on a jeho potomci budou žít navěky na této zemi. Takže myšlenka věčného života pochází už ze Starého zákona. Všimni si, že základní biblická pravda je stále stejná. Jak je to možné? Pokračuj přečtením Genesis 22:17,18:

„Proto tě jistě požehnám a tvé símě velice rozmnožím jako nebeské hvězdy a jako písek na mořském břehu. Tvé símě zdědí bránu svých nepřátel. Ve tvém semeni si budou žehnat všechny národy země, protože jsi mne uposlechl.“

Abraham měl mít syna, který měl být požehnáním pro celý svět. Bibli můžeme porozumět tím, jak ji pročítáme a sledujeme vysvětlení, která nám sama dává. Slova, která jsme před chvílí četli ze Starého zákona, jsou citována v Novém zákoně – ve Skutcích apoštolů 3:25,26:

„Vy jste synové proroků a smlouvy, kterou Bůh uzavřel s vašimi otci, řekl Abrahamovi: ‚A v tvém semeni budou požehnány všechny rodiny země.‘ Vám nejprve Bůh vzbudil svého služebníka a poslal ho, aby vám požehnal, že každého odvrátí od vašich špatností.“

Takže kdo je semenem Abrahama? Ježíš. A jaké požehnání dává mužům a ženám na celém světě? Požehnání odpuštění hříchů a spasení. Čtěme dál v listu Galatským 3:16:

„Zaslíbení byla řečena Abrahamovi a jeho potomku. Neříká: ‚a potomkům‘, jako by jich bylo mnoho, ale jedná se jen o jednoho: ‚a tvému potomku,‘ a tím je Kristus.“

Takže semenem Abrahama je jeden člověk, jedinec - Ježíš. Ale jak se mohl stát jeden člověk početným jako hvězdy na nebi? Čtěme dál v listu Galatským 3:27-29:

„Vždyť všichni, kteří jste byli v Krista pokřtěni, Krista jste oblékli. Není Žid ani Řek, a není otrok ani svobodný, není muž ani žena, neboť vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši. A jestliže Kristovi, jste símě Abrahamovo, dědicové podle zaslíbení.“

Takže zaslíbení se týkají pouze těch, kdo byli pokřtěni v Kristu – sliby věčného života tady na zemi. Proto pokud máme být zachráněni, musíme být pokřtěni. Pavel řekl, že jeho nadějí je „naděje Izraele“ (Skutky 28:20). Před smrtí mu byla naděje Izraele jedinou nadějí. Co je tedy křest? Není to pokropení. Nový zákon je napsaný v řečtině a slovo překládané jako „křest“ doslova znamená ponoření. Řecké slovo bylo běžně používáno pro označení potopené lodi nebo pro barvení plátna ponořením do barvy. Podívejme se do evangelia podle Matouše 3:13-16:

Tehdy Ježíš přišel z Galileje k Jordánu za Janem, aby byl od něho pokřtěn. Ale Jan se mu v tom snažil zabránit a říkal: „Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty přicházíš ke mně?“ Ježíš mu odpověděl: „Nech to nyní; neboť takto je třeba, abychom naplnili všechnu spravedlnost. On ho tedy nechal. Když byl Ježíš pokřtěn, vystoupil hned z vody. A hle, otevřela se mu nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho.

Ježíš vešel „do“ vody a vystoupil „z ní“. Byl pokřtěný jako dospělý, nikoliv jako novorozenec a to ponořením nikoliv pokropením. Proto i samotný křest proběhl v řece. A tak, jako byl pokřtěn on, stejně tak bychom měli být pokřtěni i my. Takovéto ponoření a vynoření symbolizuje smrt a zmrtvýchvstání Ježíše, a také, že jsme se rozhodli přijmout Jeho smrt a vzkříšení jako naše vlastní. Proto musí být křest provedený ponořením a ne pokropením. Podívejme se do listu Římanům 6:3-5:

„Což nevíte, že my všichni, kteří jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, jsme byli pokřtěni v jeho smrt? Skrze křest jsme byli spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom i my, tak jako byl Kristus skrze slávu Otce vzkříšen z mrtvých, vstoupili na cestu nového života. Neboť jestliže jsme se stali s ním srostlými tím, že jsme mu byli podobni ve smrti, jistě mu budeme podobni i v zmrtvýchvstání.“

Proto tě vyzýváme, aby ses dal pokřtít – nechť se přijetí Ježíše Krista stane cílem tvého života.

Křtem v Kristu se stáváme jeho součástí, a proto se zaslíbení budou týkat i nás. Proto, až se vrátí, budeme vzkříšeni, souzeni a následně pokud jsme žili věrně podle Božího slova, získáme věčný život, který On žije už nyní. Budeme žít navždy v Božím království zde na zemi. Pokud tomu uvěříš, tvůj život získá nový význam. Ať máme jakékoliv materiální problémy v tomto životě, víme, že jsou pouze dočasné a že až se Kristus vrátí, dá nám nový a věčný život. Právě proto je naděje v Bibli a v Kristu. Naděje do budoucna je tak ohromná, že naše momentální problémy vůči nim nejsou natolik velké.

Ale jakým způsobem nás tento člověk, Ježíš, může zachránit? Byl naším vzorem, a proto musíme být pokřtěni v jeho smrt a vzkříšení, neboť on byl stejným jako my. Podívejme se do listu Židům:

„Protože děti mají účast na krvi a těle, podobně i on se jich stal účastným, aby skrze smrt zahladil toho, kdo má vládu nad smrtí, totiž ďábla, a osvobodil ty, kteří byli strachem ze smrti drženi po celý život v otroctví. Je přece jasné, že se neujímá andělů, ale ujímá se semene Abrahamova.“

„A tedy musel být ve všem učiněn podobný bratřím, aby se stal milosrdným a věrným veleknězem v Božích věcech, k usmíření hříchů lidu. Protože sám vytrpěl pokušení, může pomoci těm, kteří jsou pokoušeni.“

Všimni si, že ďábel není zvíře nebo drak. Toto slovo je použito jako zosobnění (personifikace) hříchu. „Mzdou hříchu je smrt“ (Římanům 6:23) a tady čteme, že ďábel „má vládu nad smrtí“. Musíme bojovat proti naší vlastní povaze, nikoliv proti neviditelnému stvoření mimo nás. Verš 14 opakuje stejnou věc několikrát „i on se jich stal účastným“. I když většina „křesťanských“ skupin učí, že existují tři bohové ve Svaté Trojici, a že jedním z nich je Ježíš, Bible tento pojem a toto učení nezná. Podle listu Židům je velmi důležité, abychom pochopili, kdo byl Ježíš. Sdílel naprosto stejnou přirozenost jako my. Pisatel to zvýrazňuje čtyřikrát. Přicházelo na něj pokušení, stejně jako na nás. A jakže jsme my pokoušeni? Naší vlastní lidskou přirozeností. Podívejme se do Jakubovi epištoly 1:13-15:

Ať nikdo, kdo je pokoušen, neříká: ‚Jsem pokoušen od Boha.‘ Bůh nemůže být pokoušen ke zlému a sám také nikoho nepokouší. Každý, kdo je pokoušen, je strháván a váben svou vlastní žádostivostí. Žádostivost pak počne a rodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt.

Znamená to, že Ježíš měl naši lidskou přirozenost. Jak je napsáno, Bůh nemůže být pokoušen, ale jak jsme četli v listě Židům, Ježíš byl pokoušen stejně jako my. Takže Ježíš sám nebyl Bohem. Byl člověkem, počatý Bohem, skrze Marii syn Abrahamův a Davidův. Podobně – Bůh se nemůže narodit, ale Ježíš se narodil. Bůh nemůže zemřít, ale Ježíš zemřel. Boha nemůžeme vidět, ale Ježíše lidé viděli a dotýkali se ho. Ježíš před svým narozením neexistoval. Je synem Božím skrze Marii. Podívejme se do evangelia podle Lukáše 1:31-35:

„A hle, otěhotníš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. Na věky bude kralovat nad domem Jákobovým a jeho kralování nebude konce.“ Marie řekla andělovi: „Jak to bude, vždyť nepoznávám muže?“ A anděl jí odpověděl: „Duch Svatý přijde na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní; proto také to Svaté, co se z tebe narodí, bude nazváno Syn Boží.“

Všimni si, že vše je napsáno v budoucím čase! Bude synem Božím. Marie otěhotní a porodí syna – to je moment, kdy Ježíš začal existovat i když myšlenka Ježíše byla s Bohem od počátku. Také si všimni, že Marie byla obyčejná žena. Ježíš byl potomkem Abrahama a Davida a to se mohlo uskutečnit jedině díky Marii, která byla také jejich potomek. Jestliže Bible učí, že Ježíš byl Synem Božím a také „synem člověka“, pak je z toho zřejmé, že Marie byla obyčejná žena. Tedy všechno anebo nic – systém pravdivé víry nebo nepravdivé víry. Je velmi důležité věřit ve správnou věc, protože nauka ovlivňuje náš život. Podívejme se do listu Židům 4:15,16:

„Neboť nemáme takového velekněze, který by s námi nemohl soucítit v našich slabostech, nýbrž takového, který ve všem prošel zkouškami podobně jako my, avšak bez hříchu. Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti, abychom přijali milosrdenství a nalezli milost ku pomoci v pravý čas.“

Protože měl Ježíš naši lidskou přirozenost, můžeme se skrze Něj modlit k Bohu. K tomu, aby byly naše modlitby vyslyšeny nepotřebujeme kněze, kostel nebo kazatele.

Takže teď můžeme shrnout věci, o kterých jsme mluvili při hledáni odpovědi na otázku – Co je evangelium?:

1. Existuje pouze jeden Bůh, nikoliv Svatá Trojice.

2. Ježíš je Boží Syn nikoliv samotný Bůh. Neexistoval, dokud se nenarodil. Zakusil všechna lidská pokušení a zkušenosti, ale nikdy nezhřešil. V utrpení dal svůj život za nás, ale proto, že nikdy nezhřešil, ho Bůh následně vzkřísil z mrtvých.

3. Křtem v Krista, ponořením dospělého člověka do vody, se podílíme na Ježíšově smrti a zmrtvýchvstání.

4. Až se Ježíš Kristus vrátí, budeme vzkříšeni, souzeni a obdržíme věčný život v Království Božím na zemi. Toto Království bude jako svět v zahradě Eden – ráji, když Bůh stvořil člověka a ještě mnohem lepší. Všechny problémy, které nyní na světě jsou – války, hlad, utrpení, smutek, dokonce i samotná smrt - budou navždy odstraněny.

5. Po smrti jsme v bezvědomí – „peklo“ znamená prostě „hrob“.

6. Duše, není nesmrtelná. Z prachu jsme byli stvořeni, do prachu se vrátíme. Duch je síla života v nás, již si Bůh bere zpět ve chvíli, kdy zemřeme. Po smrti neexistujeme v žádné formě existence.

7. „Satan“ je symbolem zlých lidských tužeb v nás, proti kterým musíme bojovat. Není to jméno nějaké šelmy, bytosti nebo draka. Bůh je Všemohoucí a nedělí se o svou moc se „Satanem“. Všechny naše problémy pocházejí od samotného Boha, proto mají pozitivní duchovní význam.

8. Osobní četbou Bible můžeme najít pravou cestu k Bohu.

Vyzývám Tě tedy, abys studoval tyto věci a nepolevil, dokud nebudeš jistě znát odpověď na otázku: „Co je evangelium?“ Doufám, že budeš studovat náš biblický kurz, který je zdarma, a stanovíš si cíl, že jednoho dne budeš pokřtěný úplným ponořením do vody. Potom budeš mít jistě naději na věčný život. Je pravda, že si ho takřka nedokážeme představit, ale můžeme ho přirovnat k nekonečně dlouhé čáře bez konce, na níž my v tomto životě tvoříme jen pár milimetrů na jejím začátku. Tohle je opravdu naše naděje, pokud jsme pokřtění v Ježíše a žijeme podle Něj. Prosím Tě, abys vzal vše opravdu vážně, ne jen jako bezvýznamné náboženství, něco naprosto všední.

Pokud se chceš blíže seznámit s učením Bible a poznat její pravdivé poselství, neváhej nás kontaktovat a napiš nám e-mail. Nabízíme Ti možnost studovat náš biblický kurz, který je zcela zdarma. Těšíme se na kontakt s Tebou a diskuzi nad otázkami z Bible.