top of page

Být křesťanem

 

„Právě v Antiochii byli učedníci poprvé nazváni křesťany“ (Skutky 11,26).

Křesťan následuje Krista a  nazývá se jménem, které poprvé použili nevěřící v Antiochii.  Kristovi učedníci, se nazývali „Křesťané“, jež pravděpodobně znamenalo „následovníci Krista“. Nebylo ovšem míněno jako něco pochvalného, jméno křesťan, ale mnohem spíše jako hanlivá přezdívka, protože i Židé daleko v Antiochii věděli, že Ježíš Kristus zemřel smrtí zločince na římském kříži (dřevě) a že navíc učil své následovníky „Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne“ (Matouš 16,24).

christian.jpg

Vzhledem k tomu, že dnes je slovo „Křesťan“ vztahováno jako vznešený titul na každého v západním světě, kdo jde alespoň jednou ročně do kostela, nemá už svůj původní význam, tedy „následovník nebo učedník Kristův“. Je nezbytné, abychom mi, kdo máme zájem na našem spasení, četli Bibli, slovo Boží, a přijali její poselství jako něco, co odlišuje pravého následovníka Krista od moderního návštěvníka kostela.

Křesťan věří evangeliu a je pokřtěn

Poslední Ježíšův příkaz jeho zbývajícím jedenácti učedníkům ukazuje, co tvoří pravého neboli na Bibli založeného křesťana: „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření (osobě). Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen.“ (Marek 16,15-16). Proto, kdokoliv uvěří evangeliu jak bylo hlásáno Kristem a apoštoly a je ponořen (pokřtěn), je Křesťanem. Kdokoliv takto nevěří a nejedná není biblickým křesťanem, přestože může pravidelně navštěvovat bohoslužby a domnívat se, že křesťanem je.

Kristus učil „Boží království“

Evangelium kázané Pánem Ježíšem a jeho apoštoly bylo „evangelium o království Božím“ (Matouš 4,23; Skutky 8,12). Toto je „dobrá zpráva“, že Bůh „obnoví království pro Izrael“ (Skutky 1,6). Bůh slibuje, „znovu postavím Davidův zbořený dům, z jeho trosek jej opět vystavím a zbuduji, jako byl dřív“ (Skutky 15,16). V každém věku Bůh ujišťuje lidstvo, že „Bůh nebes dá povstat království, které nebude zničeno navěky, a to království nebude předáno jinému lidu. Rozdrtí a učiní konec všem těm královstvím, avšak samo zůstane navěky“ (Daniel 2,44).

Co znamená království Boží pro křesťana

Má to být království nebes nebo z nebes, ustanovené zde na zemi, nejprve nad Jeruzalémem a Izraelem a nakonec nade všemi národy, kde bude vládnout Kristus se svými věrnými a oslavenými následovníky. V ten čas bude Pánova modlitba, tolikrát opakovaná jeho učedníky „Přijď tvé království. Staň se tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi“ (Matouš 6,10), konečně naplněna. Mnoho nádherných zaslíbení izraelských proroků vřele a mocně naplněno – přestanou války, mír a pokoj budou panovat nad celou zemí, nemoc, hřích a smrt budou postupně odstraněny, blahobyt a dostatek budou mít všichni, nejen někteří. Život na zemi se stane všem lidem a národům požehnaným, mnohem zajímavějším a příjemným. (Žalm 72; Izajáš 9,6-7; Izajáš 65,17-25).

Potom zde budou naplněna slova vyřčená nebeským zástupem v den Ježíšova narození, která dodnes čekají na naplnění a na Kristův druhý příchod na zemi, „sláva na výsosti Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi“ (Lukáš 2,14).

Co je křesťanská morálka

„Morálka“ neboli spravedlivý charakter, který je požadován od těch, kdo následují Krista, aby zdědili Království na věky, znamená prostě „víra“ nebo „věrnost“ po vzoru Boha samotného. „Spravedlivý bude žít pro svou věrnost“ (Abakuk 2,4). Apoštol Pavel opakuje stejná slova v Římanům 1,16-17. Zároveň píše o poslušnosti víry v Římanům 16,26, kterou popisuje jako „vytrvalost v dobrém jednání“ (Římanům 2,7). Také děkuje učedníkům, že „se ze srdce přiklonili k tomu učení, které (jim) bylo odevzdáno“ (Římanům 6,17). Jinde v Novém zákoně je křesťanská morálka učedníkům popsána jako dodržování dvou největších Božích přikázání: „Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí... A ... Miluj svého bližního jako sám sebe“ (Matouš 22,36-40). Apoštol Jan toto téma shrnuje a říká učedníkům na celém světě: „A to je láska: žít podle Božích přikázání“ (2 Janův 6). 

Jak se stát křesťanem

Křesťan věří v Kristův příchod a ustanovení Království na této zemi a jeho život charakterizuje láska k Bohu skrze službu v Pravdě a láskou pro druhé, kterým činí dobře, nikoli zle a dodržováním Božích přikázání. 

První přikázání, které měli případní následovníci Krista uposlechnout bylo být pokřtěn. Křest, jak naznačuje řecké slovo „baptizó“ znamená úplné ponoření do vody dospělého věřícího, který věří „zvěsti o Božím království a o Ježíši Kristu“ (Skutky 8,12). Křest je odpověď „dobrého svědomí, k němuž se před Bohem zavazujeme“ (1 Petrův 3,21) a mluví o symbolickém pohřbu a smrti hříšníka ve smrti Pána Ježíše Krista. Jako byl Ježíš Kristus vzkříšen svým Otcem z mrtvých, stejně tak je i obrácený hříšník vzkříšen z vody, aby kráčel v „novosti života“ (Římanům 6,4), ve kterém dojdeme milosrdenctví, a nalezli milost a pomoc v pravý čas (Židům 4,16).

Křesťan zůstává následovníkem Krista, kdy roste ve svém vztahu s Bohem skrze Krista svého Spasitele. Toho dosáhneme skrze denní četbu Jeho Písma, skrze nějž k nám mluví Bůh a denní modlitbou k trůnu Jeho milosti, abychom mohli my mluvit k Bohu skrze Krista našeho prostředníka, přímluvce a velekněze. Křesťan také láme chléb a pije víno při Večeři Páně, každý týden, s ostatními pravými křesťany, kteří věří stejně jako on a tím „zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde“ (1 Korintským 11,23-29).

Pojďme se stát pravými křesťany, abychom dosáhli Božího království.

Pokud se chceš blíže seznámit s učením Bible a poznat její pravdivé poselství, neváhej nás kontaktovat. Nabízíme Ti možnost studovat náš biblický kurz, který je zcela zdarma. Těšíme se na kontakt s Tebou a diskuzi nad otázkami z Bible.

bottom of page